Všichni příznivci katastrofických filmů dají jistě za pravdu. Scény obrovských krupobití jsou nejen velmi působivé, ale také děsivé. Je to ale vůbec možné? Mohou mít vůbec kroupy tak devastační účinky? A jak vlastně vznikají? Na všechny tyto otázky si odpovíme v tomto článku. Počasí a meteorologické jevy obecně jsou zkrátka zajímavá podívaná!
Jak je jistě známo, kroupy se vyskytují s bouřkovými oblaky. Co už možná tak známé není, je fakt, že před pádem se v bouřkovém mraku pohybují srážky nahoru a dolů. A to díky vzestupným a sestupným proudům uvnitř oblaku. Funguje to tedy tak, že ledové částice z horních částí oblaku se postupně spojují, a v dolních částích oblaků na ně namrzají přechlazené vodní kapky. Silný výstupný proud je pak vynese zpátky nahoru, a proces se opakuje. Vzniknou tak mohou kroupy o několika vrstvách – čím déle v oblacích, tím větší velikost.
Jen tak pro zajímavost, vznik krup trvá nejméně hodinu. Proto je možné pozorovat krupobití až po určitě době od vzniku bouřky.
Jsou kroupy průhledné?
Vrstvy čirého ledu se tvoří v nižších částech oblaku, kde je teplota obvykle těsně pod bodem mrazu. Důležité je, že v tomto prostoru jsou kapky větší. Ve vyšších částech se pak naopak kapky zmenšují a teplota klesá. Mrznutí je potom tak rychlé, že se mezi namrzajícími kapkami tvoří bublinky a led je ve finále naprosto neprůhledný.
Jak jsou kroupy velké?
Průměrně jejich velikost bývá od 5mm do 5cm. Pokud ovšem mluvíme o několika centimetrových kroupách, bývají už skutečně pořádné a mnohdy nebezpečné. Největší samostatně změřená kroupa spadla 3. září v Kansasu USA a měla v průměru až 7cm. Vážila pak 766g.
Nejzávažnější krupobití, které už vypadalo jako scéna z apokalyptického filmu, bylo pozorování v roce 1988 v Indii. Obrovské kroupy o velikosti grapefruitu si vyžádaly až 246 lidských obětí.
