Po opadnutí vody přichází silná potřeba dát dům co nejrychleji zase do pořádku. Odstraní se bahno a poškozené vybavení, stěny postupně zesvětlají a podlaha už není na dotek mokrá. Právě tehdy bývá lákavé začít malovat, pokládat novou krytinu a vracet nábytek na původní místo.
Jenže povrch může vypadat suchý mnohem dříve než samotná konstrukce. Voda se při zaplavení dostává do zdiva, betonu, podlahových vrstev i tepelné izolace. Než tedy začnou finální opravy, je potřeba zjistit, zda vlhkost nezůstala právě tam, kam není vidět.
Pohledem se skutečný stav konstrukce poznat nedá
Mokrá skvrna na zdi postupně mizí a místnost už nepůsobí vlhce. To ale samo o sobě není důkaz, že je stavební konstrukce vysušená.
Po záplavě může voda zůstávat hluboko ve zdivu a především uvnitř podlahové skladby. V těchto místech ji běžné větrání odstraňuje podstatně obtížněji než z povrchu.
Proto se při odborném vysoušení používá měření vlhkosti. Kontrolují se nejen viditelné povrchy, ale podle situace také vnitřní části konstrukcí. Výsledky ukážou, kde je další vysoušení ještě potřeba a kdy je možné proces skutečně ukončit.
Pod podlahou může být voda ještě dlouho
Podlahová krytina je pouze horní část celé konstrukce. Pod ní se může nacházet potěr, tepelná či kročejová izolace a další vrstvy. Jestliže do nich voda pronikne, nemá vždy jednoduchou cestu ven.
Právě proto se používá odborné vysoušení podlah. Při nuceném technickém vysoušení se suchý vzduch dostává přímo do podlahové skladby a vlhký vzduch je z ní odváděn. Průběh se následně kontroluje měřením.
Výhodou tohoto postupu je, že v řadě případů není nutné automaticky vybourat celou podlahovou konstrukci a vyměnit izolaci. O tom, zda lze jednotlivé vrstvy zachovat, ale musí rozhodnout jejich skutečný stav a rozsah poškození.
S novou krytinou raději nespěchejte
Nový laminát, vinyl či jiná krytina dokáže místnost během jediného dne vizuálně vrátit do normálu. Pokud se ale položí na konstrukci, ve které zůstává nadměrná vlhkost, může se problém pouze zakrýt.
Stejná opatrnost platí při opravách omítek a malování. Nejdříve by měl být vyřešen zdroj vlhkosti a dokončeno vysoušení, až poté přicházejí na řadu povrchové opravy.
U rozsáhlejšího zaplavení se proto vyplatí plánovat rekonstrukci podle výsledků kontrolního měření, nikoli podle toho, kolik dní už od povodně uplynulo.
Jak vlastně probíhá vysoušení po záplavě?
Profesionální vysoušení po povodních začíná prohlídkou objektu a zjištěním rozsahu zavlhčení. Podle výsledků se volí vhodná kombinace techniky.
RJ vysoušení používá například kondenzační odvlhčovače, ventilátory a zařízení určená k vysoušení podlahových konstrukcí. Jiný postup může být potřeba u zdiva, jiný u izolace ukryté pod podlahou. Záleží také na materiálu stavby, rozsahu zaplavení a podmínkách v objektu.
Firma uvádí, že profesionální vysoušení trvá ve většině případů přibližně dva až tři týdny. U rozsáhleji poškozených staveb může být doba delší. Podstatné však je, že o ukončení procesu rozhoduje kontrolní měření, nikoli předem stanovený počet dní.
Vysoušení a rekonstrukce jsou dvě různé fáze
Po povodni je užitečné rozdělit obnovu domu na dvě části. První má dostat vodu z konstrukcí a ověřit jejich stav. Druhá začíná až poté – opravují se omítky, pokládají podlahy, maluje se a vrací vybavení.
Když se tyto kroky obrátí, může být část dokončených prací zbytečná. Nové povrchy mohou zakrýt problém, který se později znovu projeví.
Právě proto je někdy rychlejší několik týdnů systematicky vysoušet než se snažit místnost co nejdříve vizuálně dokončit a následně opravovat stejné místo znovu.
Pojišťovně se mohou hodit výsledky měření i průběh prací
Pokud je škoda řešená z pojištění, vyplatí se od začátku uchovávat fotografie a další dokumentaci. Kromě samotného rozsahu zaplavení mohou být užitečné také údaje o naměřené vlhkosti a provedeném vysoušení.
RJ vysoušení uvádí, že připravuje potřebné podklady a pomáhá zákazníkům s komunikací s pojišťovnou. Konkrétní úhrada nákladů se však vždy odvíjí od pojistné smlouvy a posouzení konkrétní události.
Opravovat má smysl až skutečně suchý dům
Po povodni je pochopitelné chtít co nejrychleji zavřít dveře za celou událostí. U stavebních konstrukcí se ale spěch nemusí vyplatit.
Rozhodující není, zda už zeď vypadá suchá nebo zda se po podlaze dá normálně chodit. Důležité je, kolik vlhkosti zůstalo uvnitř. Teprve kontrolní měření může ukázat, že nastal správný čas vysoušecí techniku odvézt a pustit se do finálních oprav.
Právě tento okamžik je skutečným přechodem od likvidace následků povodně k obnově domu.
