Česká republika představuje ojedinělý zdroj informací pro předpověď počasí ve střední Evropě. Jak je to možné? Díky jedné z nejstarších meteorologických stanic v Praze na hvězdárně Klementinum. Zde se také píše příběh nejdéle souvisle měřící meteorologické stanice v ČR – měření zde byla zahájena v roce 1752 a trvají dodnes. V archivu Klementinu můžeme nalézt přes 3. století a mnoho teplotních rekordů.
Čím je kromě svého stáří meteorologická stanice Klementinum tak zvláštní? Svým umístěním v centru Prahy mimo travnatý porost přímo na budově. To znamená, že její postavení nesplňuje tradiční předpisy správně umístěné meteorologické stanice. Přesto však poskytuje cenné a světově unikátní informace o vývoji teploty ve střední Evropě v uplynulých stoletích. Stanice dokonce splňuje moderní klimatologické podmínky pozorování v 07, 14 a 21 hod. od 1. ledna 1784. Data odsud se dokonce využívala při ničivých povodních v roce 2002.
Měřicí přístroje stanice
Stanice má několik úkolů a jednotlivé části budovy jsou tomu přizpůsobeny. V prvním patře severní strany budovy na hlavním nádvoří se měří teplota a vlhkost vzduchu. Maximální i minimální teplotu zaznamenávají speciální teploměry, z jejichž konstrukce lze poznat, zda rtuť klesla nejvýše či nejníže. Měření srážek a slunečního svitu probíhá v plechové budce na střešní plošině ve východním křídle technické budovy.
Měření však nejsou automatizována. Číst je proto musí třikrát denně meteorolog z nedalekého Karlova.
Historické okénko
Komplex Klementinum byl v 16. a 17. století byl jezuity využíván jako kolej, škola a později byl dokonce povýšen na univerzitu. Tím konkuroval v té době protestantské Karlově univerzitě. Astronomická observatoř zde byla založena až v roce 1751. V roce 1755 pak došlo k prvnímu zaznamenanému meteorologickému měření astronomem Antonínem Strnadem.
